Pouzdro je nejviditelnější část hodinek, má zásadní vliv na vzhled i užitné vlastnosti hodinek. Vedle tvaru hraje zásadní roli také použitý materiál, přičemž možnosti výběru jsou dnes mimořádně široké.

Hodinkové pouzdro (zdroj: Vít Černý)

Plasty a plastové kompozity

Moderní materiál, který se velmi rozšířil ve dvacátém století, si našel cestu i do hodinařiny. Dominuje oblasti sportovních a levných hodinek. Když se spojí levný materiál s nízkou cenou velkosériové výroby, je možné dosáhnout nejnižší ceny. Vítězí také na poli hmotnosti, s hustotou na úrovni okolo 1,3 kg / dm3. Velkou výhodou je široká možnost barvení materiálu a jeho mísení s nějakým plnivem. Nevýhodou je relativně měkký povrch, na kterém mohou jednoduše vznikat škrábance a vrypy. Mezi nejčastěji používanými materiály najdeme PU, ABS, TPU a epoxidové pryskyřice vyztužené skelnými nebo uhlíkovými vlákny.

Plastové hodinky Casio F-91W (zdroj: Casio)

Mosaz (Cu-Zn)

Tento žlutý kov byl díky své nízké ceně a dobré obrobitelnosti hodně populární v druhé polovině minulého století. Starší generace si jej vybaví z hodinek značky Prim vyráběných před rokem 1989. Tehdy tento materiál nebyl přiznaný a ukrýval se pod tenkou vrstvou chromu nebo zlacení. Při pravidelném nošení zpravidla došlo po několika letech na nejvíce namáhaných místech k sedření povrchové úpravy. Nyní jsou mosazná pouzdra populární pro svou patinaci. Ve srovnání s bronzem je mosaz daleko méně rozšířená.

Armida A8 vintage black date (zdroj: Armida)

Bronz (Cu-Sn)

Tento materiál s hnědozlatým odstínem se začal na hodinková pouzdra používat celkem nedávno. První známé bronzové hodinky Gefica uvedl Gerald Genta v roce 1984. Na skutečný boom si musel bronz ale počkat až do roku 2011, kdy Panerai uvedl na trh svůj první bronzový model, Luminor Submersible. Od té doby se stal hitem a postupně si našel cestu do hodinek většiny hodinářských značek. Protože jde o tradiční námořnický materiál, je spjat zejména s potápěčskými hodinkami. Nové hodinky mají vzhled růžového zlata, patinací postupně tmavnou do hněda.

LÜM-TEC B19, nahoře nové, dole s desetiletou přirozenou patinou (zdroj: Vít Černý)

Zajímavé je, že se hodinky dají pomocí solného roztoku přivést do původního stavu. Bronz může při pocení zanechat na kůži zelené skvrny tam, kde se hodinky dotýkají kůže (z tohoto důvodu je často zadní kryt vyroben z nerezu).

Mosaz i bronz existují v mnoha různých provedeních a jejich patina se tvoří velmi individuálně podle toho, v jakém prostředí se hodinky pohybují.

Zleva bronzové Prim, bronzové Revelot, bronzové YEMA a mosazné Armida (zdroj: Pavel Procházka)

Nerezová ocel (stainless steel)

Aktuálně jde o nejrozšířenější materiál pro výrobu hodinkových pouzder. Kombinuje cenovou dostupnost, dobré mechanické vlastnosti (tvrdost a houževnatost) a zachování stálého vzhledu. Nejvíce se používá ocel 316L, výjimku tvoří hodinky Rolex, jež jsou vyrobeny z typu 904L. 904L je více odolná proti kyselinám i slané vodě. Původně ji používaly chemické laboratoře a poté ji adoptoval Rolex. Místo nudného označení 904L používá Rolex pro tuto ocel název „Oystersteel“.

Glycine 1953 LE s pouzdrem z nerezové oceli (zdroj: Vít Černý)

Titan

Stejně jako v jiných oborech platí i v hodinářství titan za moderní materiál. Oblibu si získal díky nízké hmotnosti a skvělé pevnosti. I když je zhruba o polovinu lehčí než ocel, svou odolností se jí plně vyrovná. Většinou se používá matná povrchová úprava. Pozor – kvalita záleží na třídě použitého titanu.  

Longines Avigation BigEye s titanovým pouzdrem (zdroj: Vít Černý)

První hodinky s titanovým pouzdrem byly Citizen X8 Chronometer (1970). Stejně jako u bronzu materiál výrazně zaujal až napodruhé, s uvedením prvních celotitanových hodinek s integrovaným náramkem, jež byly představeny v roce 1980. Na jejich vzniku se podílely dvě legendy – IWC a Porsche design.

IWC Porsche Design 3702 Titanium – Chronograph (zdroj: Kilundron)

Zadavatelem projektu byl Bundeswehr, který před jeho zahájením připravil přibližně třicetistránkové zadání. Model Ocean 2000 se stal úspěchem a armáda jej používala až do roku 1996.

Keramika (ZrO₂, Si₃N₄ a kovokeramika)

Jde o nejtvrdší běžně dostupný materiál, lépe už je na tom jen safír. Nejčastěji se používá oxid zirkoničitý (ZrO₂) nebo nitrid křemičitý (Si₃N₄). Keramika je lehká, prakticky nepoškrabatelná, ale za tuto vlastnost platí svou křehkostí.

Omega Moonphase Co axial Master Chronometer s pouzdrem z keramiky ZrO₂ (zdroj: Omega)

Kromě čisté keramiky se občas používá kovokeramika (slinuté karbidy), například volframkarbid. Tento materiál se na první pohled podobá nerezové oceli, ale má vlastnosti keramiky. Je z keramických materiálů nejtvrdší, ale také nejtěžší (5x těžší než Si₃N₄ a 3x těžší než ZrO₂).

LÜM-TEC M8 s pouzdrem a náramkem z volframkarbidu – keramiky (zdroj: Vít Černý)

Zlato (Au)

Již po celá tisíciletí okázalý symbol luxusu. Kromě tradiční žluté se na hodinkách vyskytuje také v růžové a bílé variantě. Je to relativně měkký kov s výbornou chemickou odolností a vysokou hustotou (2,4x vyšší hustota než ocel). Je možné ho leštit do vysokého lesku. Rolex si opět zavedl speciální slitinu: Everose, která díky příměsi platiny neoxiduje ani nemění barvu.

Rolex Day-Date 40 s  v bílém, žlutém a růžovém zlatě (zdroj: Rolex)

Platina (Pt)

Vzhledově velmi těžce rozeznatelná od nerezové oceli nebo bílého zlata. Odborník je schopen zaregistrovat to, že platinu lze leštit do vyššího lesku. Jde o materiál s největší hustotou (ještě o 12 % více než zlato). Zatímco hodinky se zlatým pouzdrem nabízí mnoho výrobců, platinu najdeme pouze u některých výrobců a jejich nejexkluzivnějších řad. Kromě prestiže nabízí výrazně větší tvrdost, a tím i odolnost proti poškrábání než zlato. Paradoxní je, že navzdory často deklarované vysoké ceně materiálu je aktuální cena platiny 950 výrazně nižší než cena 18karátového zlata (Au-750) – viz tabulka. Na vině je zřejmě nižší zájem o platinu v průmyslu (dříve masově využívána např. v katalyzátorech u dieselů).

Rolex Day-Date 40 v provedení z platiny (zdroj: Rolex)

Safír (Al₂O₃)

Nejtvrdší (a zároveň nejkřehčí) ze zde zmíněných materiálů (protože má nejnižší lomovou houževnatost a schopnost odolávat šíření trhlin). Řeč je o syntetickém safíru, který každý hodinkový znalec zná jako nejlepší hodinkové sklo. Základní devizou je jeho průhlednost, která z hodinkového pouzdra činí nástroj pro pozorování strojku. Je z uvedených materiálů nejvíce extravagantní a jeho využití je ještě omezenější než u platiny. Důvodem není cena materiálu, ale náročnost technologie výroby. Najdeme zde i českou stopu v oblasti astronomie: v 50. letech byl v české laboratoři vyroben extrémně čistý safírový monokrystal, který posloužil jako průzor pro první let člověka do vesmíru (Gagarinova loď Vostok 1).

70099-r4-4.png
Big Bang Unico Winter Sapphire za cenu 80 500 USD (zdroj: Hublot)

Zvláštnosti a zajímavosti

Kromě výše zmíněných tradičních i mnoha netradičních materiálů existují také naprosto neuvěřitelné počiny. Například Hublot – Big Bang Unico Nespresso Origin, které jsou vyrobeny z recyklovaných kávových kapslí. Použit byl nejen plast a recyklovaný hliník, ale také káva. Hodinky z odpadního materiálu se prodávaly za 24 100 USD.

70099-xq-3.png
Hublot Big Bang Unico Nespresso Origin (zdroj: Hublot)

Ještě neuvěřitelnější materiál v roce 2017 použila firma H. Moser & Cie. pro svůj model Swiss Mad Watch. Jejich pouzdro je vyrobeno ze švýcarského sýra (konkrétně sýr Vacherin Mont d’Or Médaille d’Or). Díky integraci sýra do kompozitu je sýr stabilizován a pouzdro je použitelné. Tento model vznikl jako protest proti příliš benevolentní legislativě pro SWISS MADE a jeho symbolická cena při uvedení byla 1 081 291 CHF (1 157 000 Euro).

70099-la-2.png
H. Moser & Cie. „Swiss Mad Watch“ (Ref. 8327-1400) s pouzdrem ze sýra (zdroj: H. Moser & Cie.)

Shrnutí

V přehledné tabulce níže naleznete shrnutí základních mechanických vlastností jednotlivých materiálů. 

70099-08-1.png
Shrnutí mechanických vlastností materiálů hodinkových pouzder (zdroj: Vít Černý)

Líbil se vám tento článek?
Sdílejte ho přátelům.

Další články