Legendární modely IWC Schaffhausen

1874 – IWC Savonette Calibre Jones

Prvotřídní strojek pro kapesní hodinky, švýcarská kvalita pro americký trh. Regulace setrvačky byla možná díky tzv. “šipce F. A. Jonese”.

1886 – IWC Pallweber

Tehdejší prozíravý ředitel IWC, Johannes Rauschenbach-Schenk, získal patent od rakouského hodináře Josefa Pallwebera. Šlo o kapesní hodinky, které zobrazovaly čas (hodiny a minuty) v digitálním formátu prostřednictvím arabských číslic. Sekundy zobrazovala jediná ručka hodinek v subčíselníku na pozici 6 hodin.

V průběhu první poloviny 90. let devatenáctého století společnost vyrobila 20 000 kusů těchto „kapesních digitálek“. Výroba byla ale brzy ukončena, pravděpodobně kvůli vysoké spotřebě energie nutné pro otáčení tří disků, což podstatně zkracovalo rezervu nátahu.

1940 – IWC B-Uhren a jejich následovník Big Pilot – 2002

V roce 2002 IWC navázalo na odkaz legendárních B-Uhren. Zatímco původní válečná verze měla průměr 55 mm, novodobý Big Pilot měl průměr 46,2 mm a vůči válečné verzi měl navíc automatický nátah a na číselníku zobrazení jeho sedmidenní rezervy.

1954 – IWC Portugieser

Cílem požadavku importérů z Portugalska byly náramkové hodinky s přesností námořního chronometru. Námořní kapitáni a důstojníci chtěli mít velké a přesné hodinky. Pomocí robustního strojku z kapesních hodinek se to podařilo. Hodinky byly na svou dobu nezvykle velké, měly průměr 41,5 mm.

1956 – IWC Ingenieur

Historie modelu Ingenieur se začala psát v roce 1955, kdy byl poprvé uveden na trh. Označení hodinek bylo přímo ďábelské: Reference 666. Hodinky měly průměr 36,6 mm, byly vyráběny v různých provedeních číselníku a materiálech pouzdra (nerezová ocel, zlato). Jako luminiscenční materiál se tehdy používalo rádium. Srdcem hodinek byl nový kalibr 85, který byl prvním vlastním strojkem IWC s automatickým nátahem. Za vývojem kalibru 85 stál tehdejší technický ředitel Albert Pellaton.

1967 – IWC Aquatimer

Na vzrůstající popularitu potápění v 70. letech zareagovalo IWC uvedením modelu Aquatimer. Novinkou bylo použití vnitřní otočné lunety, která byla ukrytá pod sklem a ovládala se pomocí druhé korunky. Hodinky byly vodotěsné až do hloubky 200 metrů.

1984 – IWC Portofino

Řada Portofino u IWC reprezentuje elegantní, tzv. „oblekové“ hodinky. V roce 1984 se objevil první model, ref. 5251 s pouzdrem z 1karátového zlata s kalibrem 9521-16¾’’’.

1985 – IWC Da Vinci s věčným kalendářem

V době, kdy vrcholila quartzová krize, mělo IWC v budoucnost mechanických hodinek takovou důvěru, že se jeho hlavní hodinář Kurt Klaus zabýval vývojem nového mechanismu pro věčný kalendář. Výsledkem byla reference IW3750. Hodinky s tímto strojkem by byly schopny fungovat bez korekce až do roku 2100 a celkové ovládání bylo možné realizovat prostřednictvím korunky. Přesnost zobrazení fáze Měsíce byla tak přesná, že za 122 let vznikla odchylka 1 den.