Brusel, Diplomat či Sport – to jsou jména, která zná každý fanoušek tuzemské hodinařiny. Fascinující historie novoměstské značky však vedle těchto notoricky známých modelů zahrnuje i hodinky pozapomenuté, kuriózní či takové, které se do výroby ani nedostaly, ač byl jejich potenciál mnohdy vysoký.

Východočeskou továrnu v průběhu více než sedmdesátileté historie opustily i takové hodinky, které se nikdy nedostaly na titulní stránky novin. Proč je to mnohdy škoda, čím jsou takové exempláře zajímavé a zda jsou atraktivní i pro sběratele, to shrnuje poslední díl volné série o hodinkách značky Prim.  

Měří čas i puls pacienta

Prvním „nevšedním“ modelem je exoticky znějící modelová řada Aeskulap. Jméno odkazující na starořeckého boha lékařství nebylo zvoleno náhodně, hodinky byly totiž určeny primárně pro zdravotní sestry. Medicínskému využití odpovídal i design číselníku, s pomocí vteřinové ručky a pulsometrické stupnice bylo možno rychle a spolehlivě změřit tep vyšetřovaného pacienta.

Prim Aeskulap je dobrou volbou i pro současné sběratele, v útrobách nevšedních hodinek totiž pracuje osvědčený a snadno opravitelný kalibr 66. Jedná se však o vzácný model, cena exempláře ve velmi dobrém stavu se může vyšplhat až na patnáct tisíc korun.

Hodinky pro nimrody

Specifické profesi – myslivcům a lesníkům – sloužily i další hodinky. Model vycházející z Prim Sport II a honosící se přezdívkou „Jelen“ či „Myslivec“ zaujme již svým vzhledem – dominantou číselníku je výrazný motiv jelena se zlatým parožím. Cesta k finální podobě ale byla trnitá. Mezi parohy se původně vyjímal kříž sv. Huberta, z pochopitelných důvodů byl ale trnem v oku dobové nomenklatuře. Neprošla ani alternativa v podobě klínového kříže, který připomínal znak nacistických jednotek. Finálním návrhem je pak nadčasová smrková ratolest.

Zájemce potěší příznivá cena, která se v závislosti na stavu pohybuje obvykle mezi pěti a deseti tisíci korun, nepoctiví prodejci si však oblíbili i tento model. Originální kus poznáme nejlépe podle nápisu „ČSSR“ na číselníku, novovýroba se totiž vyznačuje absencí háčku nad písmenem „C“. Na trhu pak lze narazit i na sice nezvyklou, ale přesto původní verzi bez jakéhokoliv textu, pouze s číslovkou „30“.

Natahují se samy

Další zajímavou kapitolou dějin značky Prim je vývoj technologie samonátahu. První vlaštovkou byl ve skromných podmínkách začátku šedesátých let vznikající strojek 2A, který se však nedostal na trh. Byla to škoda, jedna z variant kalibru dokonce disponovala tehdy neobvyklou komplikací ukazatele rezervy chodu. Další etapa vývoje započala v polovině sedmdesátých let, kdy byla představena nová generace strojků, přičemž dva z nich (96 a 97) se vyznačovaly právě automatickým nátahem.  

Cesta nového strojku na trh však byla trnitá a do sériové výroby se dostal pouze kalibr 96. Nabídka automatických modelů na sekundárním trhu je i přes nízké počty vyrobených kusů solidní, dražších automatických modelů si totiž lidé vážili. Za zmínku zde stojí především podařené reference 96 006 1, 96 019 1 a 96 029 1. Platí, že na zachovalý původní kus by mělo kupci stačit dvacet tisíc korun. Prototypy kalibru 97, který mj. získal i zlatou medaili strojírenského veletrhu v Brně, se téměř nedají koupit. Pokud se už v nabídce nějaký kus objeví, ceny atakují čtvrt milionu korun. Automatický nátah pak využívá i model Prim Sport II pro vojenské letce.

Československé digitálky se sovětskou stopou

Futuristicky vypadající digitální hodinky se brzy po svém uvedení staly hitem. Rostoucí poptávky si všimli i tuzemští plánovači a žádali novoměstské konstruktéry, aby i oni takové hodinky sestrojili. Jelikož měl domácí průmysl své limity, představoval nejsnadnější cestu k digitálkám nákup elektronických modulů ze Sovětského svazu. V polovině osmdesátých let se tak na trh dostal model Prim Quartz, který byl přeznačkovanou verzí sovětského modelu Elektronika 5. Celková produkce nebyla vysoká, nepříliš spolehlivé hodinky nedokázaly konkurovat digitálkám z dovozu a již po dvou letech byl prodej zastaven.

Vzhledem ke své úsměvné historii nejsou tyto hodinky sběratelským klenotem, mohou však posloužit jako historicky zajímavý svědek zastaralosti socialistického hospodářství. Ceny se pohybují v jednotkách tisíc korun, sběratel by si však měl být vědom obtížné opravitelnosti – v případě poruchy je dobrou volbou nákup funkčního modulu pro hodinky Elektronika.

68790-5v-1744x1160px.png
Různé varianty modelu (zdroj: kniha ing. Libora Hovorky Hodinky Prim)

Čtveřice na první pohled nesourodých modelů dokazuje, že česká hodinářská historie se může pochlubit nevšedními výrobky. Kterýkoliv z modelů v článku pak může sloužit jako tzv. icebreaker – přitahují pozornost a vzbudí zvědavost nejen mezi sběrateli.

Líbil se vám tento článek?
Sdílejte ho přátelům.

Další články