Orbital Peripheral Tourbillon vznikl také díky nespavosti 2. díl

 

Tento článek volně navazuje na článek Orbitální peripheral tourbillon – nová generace přichází z Česka,  jenž popisuje novou generaci tourbillonu, který vynalezl Ing. A. Schenk.

Antonín Schenk – brněnský Brequet

Opavský rodák Ing. Antonín Schenk měl kolem sebe hodinky od malička. Již jeho dědeček vlastnil náramkové hodinky Patek Philippe, které malý Antonín velmi obdivoval.

Jak bylo tehdy běžné, vlastnil A. Schenk již od raného dětství hodinky. Začalo to PRIMkami, které s ním absolvovaly základní a střední školu. Glashütte byly splněným snem a odměnou po absolvování maturity. Následovaly další modely (CITIZEN, SEIKO atd.), které byly často oceněním za pracovní úspěchy.

Po maturitě a úspěšném absolvování VUT, obor Konstrukce strojů, zakotvil A. Schenk v Brně v jednom z ústavů Československé akademie věd. Šlo o Ústav přístrojové techniky, kde se zabýval až do sametové revoluce vývojem v oddělení elektronové mikroskopie. Zde získal znalosti a zkušenosti pro práci s jemnou mechanikou, a navíc si studiem na Masarykově univerzitě rozšířil znalosti v oblasti teoretické fyziky. Na tyto roky pan Schenk velmi rád vzpomíná, protože zde kromě možnosti rozvoje znalostí také potkal spoustu slušných lidí (kdo zažil normalizaci, ví, o čem je řeč).

Po sametové revoluci o něj díky jeho schopnostem projevila zájem německá firma, a tak se přesunul do Dortmundu, kde pro ni pracoval 32 let, až do důchodu.

Idea vynálezu

Po přechodu do důchodu měl A. Schenk spoustu volného času, který jako činorodá osoba vyplňoval také samostudiem svého oblíbeného koníčku – hodinařiny. Ačkoliv není hodinář, byl jako odborník na jemnou mechaniku schopen problematiku pochopit a absence klasického hodinářského vzdělání mu asi také umožnila podívat se na problematiku hodinkových strojků jinýma očima. Uchvátila jej osobnost a dílo A. L. Bregueta a zejména tourbillon. Nápad na nové řešení vznikl jedné prosincové noci v roce 2022 a svůj podíl na něm má i nespavost A. Schenka, který místo počítání oveček analyzoval stávající mechanismus a přemýšlel nad tím, jak ho vylepšit.

 

Cesta k patentu

Po tom, co byla myšlenka převedena do hrubé technické podoby (výkresy, schémata), následovala rešerše, protože si pan Schenk chtěl být jistý, že je první, koho to napadlo. Když zjistil, že ano, proběhla příprava detailních podkladů a žádost o patent. Po posouzení jedinečnosti tohoto řešení je od března 2025 pan Schenk hrdým držitelem patentu č. 310 350.

Převedení do výroby

Nyní A. Schenk pracuje na realizaci svého řešení a je rád, že může využít spolupráce a konzultace s Hodinářstvím Bechyně.