Rolex Perpetual Padellone: Technický skvost, nebo chaos na číselníku?

Návrat velké pánve 

Název odkazuje na referenci 8171 z přelomu čtyřicátých a padesátých let. Ta měla na svou dobu obrovských 38 milimetrů, díky čemuž si vysloužila italskou přezdívku Padellone, tedy velká pánev. Byla to doba, kdy Rolex ještě nebyl synonymem pro Submariner, GMT-Master nebo Daytonu. Elegantní a komplikované hodinky byly přirozenou součástí jeho nabídky. Nový Padellone se k této historii vrací, ale zároveň navazuje na současnou kolekci Perpetual, která vznikla v roce 2023 s modelem 1908 jako nástupce elegantních Cellini. Už tehdy se nabízelo, že značka dříve či později přidá komplikovanější model. Teď je konečně tady. 

Nejsložitější Rolex posledních let

Největší pozornost si zaslouží strojek. Nový kalibr 7190 je kompletně vyvinutý a vyráběný Rolexem. Přináší roční kalendář s okamžitým nastavením, který rozpozná měsíce s třiceti a jednatřiceti dny. Sestává z ukazatele dne a měsíce v okénkách pod 12. hodinou, datumové stupnice na obvodu číselníku a měsíční fáze na 6. hodině. Den, datum a měsíc se přitom mění současně o půlnoci. Pro nezávislé ovládání komplikací jsou potřeba čtyři korektory na bocích pouzdra. Nechybí 66 hodin rezervy chodu, vlásek Syloxi, ochrana proti šokům Paraflex ani certifikace Superlative Chronometer. Rolex uvádí více než třicet patentů, z toho dva výhradně pro tento model. Základ strojku vychází z  kalibru 7135 použitého v Land-Dwelleru a nechybí ani krokové kolo Dynapulse s frekvencí 5 Hz.

Když je detailů příliš 

Zrnitá textura, vystouplý prstenec s datumovou stupnicí, samostatné indikace dne a měsíce, různé typografické prvky a ručky, měsíční fáze na šesté hodině s diskem kombinujícím smalt a reálný meteorit. Na číselníku se toho děje hodně a každý jednotlivý detail je zajímavý. Jenže dohromady jich začíná být příliš, jako by bojovaly o pozornost. A právě tady si říkám, jestli nebyly Cellini Moonphase jednoduše elegantnější. Je novinka ošklivá? To zní příliš drasticky. Mohla být uhlazenější? Za mě určitě ano. Padellone má být oblekový Rolex a oblekové hodinky by měly být především klidné. Tady mám pocit, že Rolex chtěl najednou ukázat všechno, co umí. Ve výsledku tak působí spíše jako vizuální přetížení než harmonický celek.

Pouzdro téměř bez chyby 

Přitom samotné pouzdro je výborné. Průměr 39 milimetrů, kompaktní lug-to-lug 44,6 milimetru a tloušťka 12,2 milimetru jsou dobře zvolené proporce. Dvojitá luneta kombinuje hladkou a vroubkovanou část a Padellone díky ní působí tradičně, ale ne usedle. Vodotěsnost 50 metrů je pro tento typ hodinek naprosto dostatečná. Velkou novinkou je také průhledné zadní dýnko. Rolex jej stále nepoužívá zdaleka tak často jako konkurence a tady dává skutečně smysl. Můstky zdobí Côtes de Genève a zlatý rotor s průhledem na nový kalibr. Rolex připravil tři varianty. První je v  18karátovém růžovém zlatě Everose Gold s bílým číselníkem a hnědým aligátořím řemínkem (59 000 USD) nebo zlatým tahem Settimo (72 800 USD). Druhá je z platiny 950 s ledově modrým číselníkem a matně černým koženým řemínkem (66 200 USD). Růžové zlato tak zaznamenává svůj debut v kolekci Perpetual, naopak žluté a bílé zlato zde prozatím chybí.

Tah Settimo: malé mistrovské dílo 

Sedm zakřivených leštěných článků vytváří spíš šperkařský než sportovní dojem. Tah je detailně zpracovaný, pohodlný a díky skryté sponě Crownclasp velmi čistý. Jen jeho napojení na pouzdro  zanechává rozpačitý dojem. U hodinek za tuto částku bych čekal naprosto přirozený přechod, který zde úplně nenastal, ačkoli to může být technicky neproveditelné. Settimo je přesto pravděpodobně jeden z nejhezčích tahů vůbec. 

Pro koho vlastně Padellone je? 

Rolex tímto modelem vstupuje na území, kde mají tradici Patek Philippe, Vacheron Constantin, Jaeger-LeCoultre nebo A. Lange & Söhne. Nabízí roční kalendář s měsíční fází zákazníkům, kteří hledají komplikované oblekové hodinky mimo svět sportovních Rolexů. Právě tady ale vzniká zajímavý paradox. Člověk, který utratí přes milion korun za podobnou komplikaci, často nehledá jen logo Rolexu. Může chtít tradici konkrétní hodinářské školy, ruční práci a především decentnost. Padellone je naopak velmi sebevědomý.

Rolex, který vstupuje do nejvyšší ligy 

Technicky jde o demonstraci síly. Kalibr 7190 patří k tomu nejzajímavějšímu, co Rolex v posledních letech vytvořil, a průhledné dýnko jen podtrhuje, že se značka chce pochlubit vlastním hodinářstvím. Designově už ale tak přesvědčivý není. Padellone je fascinující, člověk si ho chce prohlížet, otáčet a objevovat další detaily. Jenže fascinace není vždy totéž, co elegance. A právě elegance měla být jeho hlavní disciplínou. 

Celá kolekce Perpetual 1908 přitom zůstává trochu skrytým pokladem nabídky Rolexu. Padellone do ní přináší historický odkaz i moderní technologie a podle mě míří především na zkušeného sběratele, který už nepotřebuje další Submariner a chce něco neobvyklého. Možná není přímým konkurentem Patek Philippe nebo Vacheronu. Spíš ukazuje, že Rolex chce vstoupit do světa tradiční vysoké hodinařiny a zjistit, kam až může zajít. S modelem Land-Dweller se snaží ukrojit prodeje Audemars Piguet, zde půjde také po nejsilnějších hráčích. A technicky mu lze vytknout jen máloco. Jenže když se na něj podívám jako na hodinky a ne jako na technologickou demonstraci, stále si říkám jednu věc: nemohl být Rolex trochu méně Rolexem?