Audemars Piguet: tři novinky, které rozdělují svět haute horlogerie

AP jako laboratoř technologie a designu

Abychom pochopili smysl projektu Atelier des Établisseurs, je potřeba vrátit se ke kořenům Audemars Piguet. Firma byla po většinu své historie takzvaným „établisseur“, tedy koordinátorem sítě specializovaných dílen a řemeslníků. Jednotlivé komponenty vznikaly v malých nezávislých ateliérech a finální hodinky byly výsledkem společné práce mnoha odborníků. Moderní hodinářský průmysl se od tohoto modelu dávno vzdálil a většina velkých manufaktur dnes zdůrazňuje vertikální integraci a vlastní produkci.

Atelier des Établisseurs je pokusem tuto filozofii znovu oživit. V novém kreativním centru sídlícím přímo v Musée Atelier Audemars Piguet vznikají ultra-limitované kusy, na nichž spolupracují interní specialisté i externí odborníci. Každý model je sestaven jediným hodinářem a důraz není kladen na výrobní efektivitu, ale na zachování technik, které v moderní produkci téměř mizí. Ruční skeletonizace pilkou, rytina, lapidářské práce nebo šperkařské techniky zde nejsou doplňkem, ale samotným důvodem existence projektu.

The Galets: když se z kamenů stanou hodinky

První z trojice novinek nese název Établisseurs Galets, tedy oblázky. Inspiraci našel tým přímo v krajině Vallée de Joux, kde Audemars Piguet vznikl. Hodinky jsou vyrobené z přírodních kamenů, jejichž tvar určuje podobu číselníku i jednotlivých článků náramku. Každý kus je tak do určité míry originál, protože žádné dva kameny nejsou identické.

Technicky nejde o nejsložitější projekt z celé trojice. Jeho síla spočívá jinde. AP zde pracuje s myšlenkou, že luxus nemusí být definován komplikací nebo počtem patentů. Může být definován časem, který někdo věnoval opracování materiálu. Galets působí spíše jako šperk než hodinky, a právě to bude pro část sběratelů problém. Na druhou stranu jde o jeden z mála současných projektů, který se nesnaží vypadat jako další variace Royal Oaku.

The Nomade: kapesní hodinky pro 21. století

Pokud Galets představuje šperkařskou stránku projektu, Établisseurs Nomade ukazuje technickou odvahu. Designér Ludovic Python zde reinterpretoval historické cestovní hodiny a kapesní hodinky způsobem, který nemá v současné produkci mnoho obdob. Nomade lze používat jako kapesní hodinky, stolní hodiny i přenosný objekt. Pouzdro se otevírá pomocí skrytého mechanismu a postupně odhaluje skeletonizovaný strojek, který tvoří samotnou architekturu zobrazení času.

Uvnitř pracuje upravený kalibr vycházející z moderního strojku AP, jehož konstrukce byla kompletně přepracována pro potřeby tohoto konceptu. Výsledkem je objekt, který má blíže k průmyslovému designu než ke klasickým hodinkám. Nomade působí jako připomínka doby, kdy výrobci ještě experimentovali s tím, jak vlastně mají hodinky vypadat. V dnešní době, kdy většina luxusních značek opakuje osvědčené recepty, je to osvěžující.

The Peacock: demonstrace řemesla bez kompromisů

Největší pozornost ale přitahuje Établisseurs Peacock, hodinky inspirované tradicí 19. století spojují šperkařství, automaty, rytinu a email do jediného objektu. Na první pohled připomínají šperk či dekorativní artefakt. Po aktivaci se otevřou a odhalí miniaturního páva s ručně zpracovanými detaily a číselníkem.

Právě Peacock nejlépe ukazuje, kam chce AP s novým ateliérem směřovat. Nejde o produkt určený pro běžného zákazníka. Je to demonstrace toho, co je ještě možné vytvořit, pokud se zcela ignorují ekonomická omezení sériové výroby. Každý detail vzniká ručně a samotný proces výroby připomíná spíše práci uměleckého studia než moderní manufaktury.

Náš názor: inovace, nebo už overdesign?

A právě zde se dostáváme k nejzajímavější otázce. Je Atelier des Établisseurs důkazem, že Audemars Piguet stále patří mezi nejkreativnější značky současnosti? Nebo jde o příklad toho, kdy se hodinářství začíná vzdalovat samo sobě?

Osobně vidíme obojí. Na jedné straně je obdivuhodné, že AP investuje prostředky do zachování řemesel, která by jinak mohla postupně zmizet. V době, kdy většina průmyslu řeší efektivitu výroby a marže, je osvěžující sledovat projekt, jehož hlavním cílem není produkce, ale kreativita. Atelier des Établisseurs připomíná, že hodinářství bylo vždy kombinací techniky, designu a umění.

Na druhé straně nelze ignorovat pocit, že některé z těchto objektů už stojí jednou nohou mimo svět hodinek. Galets, Peacock i Nomade jsou fascinující, ale místy působí spíše jako exponáty do galerie než jako předměty určené k nošení nebo používání. A právě zde se budou názory hodinářské komunity rozcházet.

Jedni uvidí vrchol hodinářského umění, druzí důkaz, že se část haute horlogerie vzdaluje realitě běžných sběratelů. Možná ale právě to je smyslem celého projektu. Atelier des Établisseurs nevznikl proto, aby se líbil každému. Vznikl proto, aby posouval hranice toho, co si dnes pod pojmem luxusní hodinky vůbec představujeme.

A pokud o novinkách Audemars Piguet vedeme podobně intenzivní debatu jako o prvním Royal Oaku v sedmdesátých letech, pak svůj účel pravděpodobně splnily.