Cena za jednu unci zlata na burze je aktuálně 4 600 USD. V porovnání s tím je cena platiny zhruba poloviční, tedy 2 300 USD. Podobný trend vidíme posledních 5 až 7 let, kdy je cena zlata vyšší než cena platiny téměř o dvojnásobnou hodnotu.
A to i přesto, že platina je vzácnějším kovem a její výroba je silně koncentrována do jednoho regionu, konkrétně do Jihoafrické republiky, kde se těží 70 až 80 % celosvětové produkce.
Historicky ale zlato rozhodně nebylo vždy dražší a např. před 10 lety v roce 2015 měla unce platiny přibližně stejnou hodnotu jako unce zlata. Poslední roky je růst cena zlata tažen především geopolitickou nejistotou, nákupy centrálních bank a úprkem investorů do bezpečného přístavu.
Když se podíváme na cenu zlatých a platinových Rolexů na sekundárním trhu, pak vidíme úplně opačný vývoj. Pokud se zaměříme na reprezentanta platinových hodinek, konkrétně Rolex Daytona Platinum, pak zde se průměrná cena na sekundárním trhu pohybuje přibližně kolem 95 000 USD. Naproti tomu cena Rolex Daytona Yellow Gold se pohybuje kolem 49 000 USD. To je téměř dvojnásobný rozdíl, ale opačný než v případě vývoje ceny kovů na burze. Tam je naopak dvojnásobná cena zlata.
Cena na burze vs Rolex – sekundární trh (zdroj: tradingeconomics.com, watchcharts.com)
Z dlouhodobého pohledu je ale tento stav u hodinek běžný, protože i např. před 10 lety v roce 2015 stály platinové hodinky dvakrát tolik, co zlaté.
Proč jsou ale platinové hodinky dražší než zlaté? A proč nedochází k tak výraznému nárůstu ceny zlatých hodinek? Protože meziročně Rolex oznámil zdražení pouze o 5,6 % a platinových jen o 3,5 %. Proč ne více, když cena na burze rostla o desítky procent?
Všechny tyto otázky si postupně projdeme, abychom mohli udělat rozhodnutí, do jakých hodinek se nyní vyplatí investovat.
Změna cen Rolex (2024 až 2026) – primární trh (zdroj: monochrome-watches.com)
Proč jsou platinové hodinky dlouhodobě dražší?
Hlavním důvodem je větší objem kovu, lepší vlastnosti a také větší prestiž, kterou nám platinové Rolexy poskytují. Stále platí, že kdo má na sobě platinový model, je považován za „majetnějšího“, a to i přesto, že je cena zlata na burze vyšší než cena platiny.
Platina se navíc při nošení i následném leštění chová odlišně než zlato či ocel – materiál má tendenci se částečně přesouvat a vytvářet charakteristickou patinu. Práce s ní je mimořádně náročná, přesto však ani platina fyzikální zákony neobchází: při odstraňování rýh materiál ubývá, zpravidla však pomaleji než u jiných kovů.
A vyšší cena platinových hodinek kromě vyšší marže je také dána větším objemem g v samotných hodinkách. Zlaté hodinky nejsou tvořeny 100% ze zlata, protože by zlato bylo příliš měkké, ale používá se často 18k zlato, kde 75 % tvoří ryzí zlato a 25 % ostatní kovy (stříbro, měď, platina, palladium), případně Rolex využívá při výrobě Rolesor, speciální směs oceli a zlata.
Rolex Cosmograph Daytona Žluté zlato (zdroj: hodinarstvibechyne.cz)
U platinových hodinek ale tvoří platina až 95 % ryzosti (PT 950). Zde platina váží 220 až 280 g, zatímco u zlatých hodinek čistě zlato váží jen 120 až 160 g. To znamená větší objem platiny = vyšší cena hodinek a zároveň je platina náročnější na zpracování.
Rolex Cosmograph Daytona Platina (zdroj: hodinarstvibechyne.cz)
Proč ale ceny Rolex nenásledují vývoj komodit na burze?
Proč ale cena zlatých nebo platinových hodinek tolik nevzrostla, i když cena zlata a platiny na burze vzrostla přes 100 %? Důvodem je celková náročnost výroby a také procento kovu, které tvoří samotnou cenu hodinek.
Např. u zlatých hodinek jejich cenu tvoří přibližně jen z 15 až 20 % hodnota zlata. U platinových hodinek je tento extrém ještě větší, protože tam tvoří platina zhruba jen 6 až 8 % hodnoty hodinek. Zbylou část tvoří samotná výroba, ale poté především značka, design a celkově poptávka na trhu. Proto i když cena kovu vzroste o 100 %, Rolex zdraží jen o několik procent. Protože hlavní část ceny určuje omezená nabídka, značka a poptávka po daném výrobku.
(zdroj: Rolex)
Do čeho se více vyplatí investovat? (z pohledu investičních hodinek)
Hodinářské značky si platinu záměrně drží jako „nedostupný vrchol“, a i kdyby byla platina na burze za polovinu ceny co stříbro, platinové Rolexky budou vždy dražší než zlaté, protože značka tak určila jejich status. Samotná cena platiny nebo zlata tak tvoří jen zanedbatelnou část z celkové ceny hodinek. Důležitější je tedy značka a poptávka. To znamená především exkluzivitu v případě platinových Rolex. Ta je vnímána podobně jako ve světě aut značka Ferrari.
Investora do hodinek by vlastně až tak neměla zajímat cena samotných kovů na burze, ale spíše cena platinových hodinek v porovnání se zlatými. A tam dlouhodobě platinové hodinky stojí zhruba 2x tolik co zlaté. Aktuálně tam proto není vidět rozdíl mezi zlatými a platinovými hodinkami a žádná z investic se nejeví jako „výhodnější“.
Pokud by se ale cena zlatých hodinek přibližovala k platinovým, mohla by to být příležitost investovat do platinových hodinek v porovnání s těmi zlatými.
(zdroj: Rolex)
Do čeho se více vyplatí investovat? (z pohledu ceny kovu na burze)
Ale jak investovat z pohledu investora do drahých kovů? Historicky přibližně až do roku 2015 byla cena platiny vyšší než cena zlata. Díky její vzácnosti, náročnosti zpracování atd. Posledních 5 až 7 let ale cena zlata díky poptávce investorů a nákupům centrálních bank dokázala vyrůst až na dvojnásobek ceny platiny.
Má to své důvody, ale z dlouhodobého pohledu by cena platiny mohla v budoucnu dohnat cenu zlata, protože má větší průmyslové využití. Ať už jsou to katalyzátory, vodíkové palivové články, anebo poslední dobou často zmiňované využití v rámci umělé inteligence. Platina se totiž používá zejména v úložných discích a také při samotné výrobě polovodičů. Určitě to ale není v takovém měřítku jako např. měď a další kovy.