Ačkoliv si to my, hodinářští fanoušci, mnohdy nepřipouštíme, výrobce hodinek je podnikatel jako každý jiný a jako takový může zkrachovat či z jiných důvodů zastavit výrobu. Dříve legendární hodinky se tak mohou stát jen smutnou vzpomínkou. Historie však zná i případy, kdy zdánlivě mrtvá značka vstala jako fénix z popela.

Článek představuje pět znovuzrozených hodinářských značek. Neklade si za cíl popsat do hloubky kompletní historii zmíněných značek, akcentuje pět unikátních příběhů odvahy a kreativity. Takové vlastnosti se totiž cení všude, nejen ve světě ozubených kol a datumovek.

A. Lange & Söhne

Ačkoliv tato značka nikdy fakticky nezmizela, po dlouhou dobu byla nuceně součástí státního podniku. Původ firmy se datuje již do roku 1845, kdy F. A. Lange založil v Glashütte hodinářskou manufakturu . Další odborníci ho brzy následovali a město se stalo mekkou jemného řemesla. Zlom však nastal po druhé světové válce. Glashütte se ocitlo v sovětské okupační zóně, podnik byl nejprve vyvlastněn a poté začleněn do státního podniku GUB (Glashütte Uhrenbetriebe). Bývalí majitelé emigrovali do SRN, kde se krátce pokoušeli navázat na původní činnost. 

Pád režimu přinesl naději, ale s ohledem na tehdejší zákony podnik rodině vrácen nebyl. GUB byl „pouze“ zprivatizován a na jeho základě vznikl Glashütte Original. Pokračovatel rodu Walter Lange tak musel začínat od píky, což se mu však povedlo a rok 1994 se zapsal do rodinné kroniky jako počátek nové éry. 

Oficiální představení čtveřice modelů znovuzrozené značky v roce 1994 (zdroj: Langepedia)

Nivada Grenchen 

Společnost byla založena v roce 1926 ve švýcarském Grenchenu a své největší slávy dosahovala v polovině minulého století. Zmínit lze nejznámější model Antarctic, který se s americkou expedicí Deep Freeze 1 podíval na jižní pól. Později se pak na trhu objevilo například trio Chronomaster, Depthomatic a Depthomaster. 

V sedmdesátých a osmdesátých letech však značka fakticky zanikla. Obnovena byla v roce 2000 v Mexiku, kde působí dodnes. V roce 2018 se značka vrátila i do své původní domoviny a nyní vnáší svěží vítr do poněkud konzervativní kategorie hodinek střední třídy. A právě současná obliba činí z Nivady téma hodné pozornosti.

LIP

Zástupce země galského kohouta byl založen v roce 1867 a značka jako taková se může pochlubit turbulentní historií. Model T18 byl například v roce 1948 jako poděkování oficiálně darován Winstonu Churchillovi. Strojky francouzské provenience se pak často uplatnily jako základ pro jiné hodinky – první kalibr hodinek Prim nebyl ničím jiným než upraveným strojkem LIP R25, strojek LIP R26 byl zase základem pro široce používaný sovětský kalibr Pobeda K26. 

Později se LIP dostal do potíží, což v sedmdesátých letech vyústilo dokonce v opakovanou dělnickou okupaci a samosprávu továrny. V roce 1977 došlo k definitivní likvidaci společnosti. Značka jako taková přežila, ale prodej v supermarketech ji degradoval. Po roce 2014 byla převzata společností Société des Montres Bisontines snažící se navázat na bohatou historii výroby hodinek v Besanconu.

Doxa

Značka původem z Le Locle založená v roce 1889 zpočátku proslula svými autohodinami či antimagnetickými modely, v 50. letech pak spatřily světlo světa známé oblekovky Grafic. Zlaté období přišlo o dekádu později, kdy byl ve spolupráci s Claudem Wesleym a Jacques-Yvesem Cousteauem představen ikonický model Doxa Sub 300 následovaný modelem 300T s heliovým ventilem. Oranžové hodinky Doxa se brzy staly poznávacím znamením potápěčů a objevily se i na ruce fiktivního Dirka Pitta.

Sedmdesátá a osmdesátá léta se však nesla ve znamení quartzu a s ním spojené krize. Značka byla nejprve prodána společnosti Aubry Frères a v devadesátých letech téměř zanikla. V roce 1997 Doxu po zkušenostech s vlastním microbrandem převzala rodinná firma Jenny. Pod novým vlastníkem zůstala společnost zcela nezávislá na velkých hodinářských koncernech a nové milénium se již nese ve znamení znovuzrození.

Universal Geneve

Této značce, založené v roce 1894, přinesly proslulost oblíbené chronografy ze třicátých a čtyřicátých let, především však model Polerouter. Do šedesátých let vykročila slibně, s pozdější asijskou konkurencí však příliš držet krok nedokázala a potýkala se s problémy. Ačkoliv o obrození již podrobně hovoří článek Znovuzrození Universal Genève: trojice modelů Polerouter, bylo by chybou tuto společnost ve výčtu opomenout. 

Líbil se vám tento článek?
Sdílejte ho přátelům.

Další články