Orbital Peripheral Tourbillon – nová generace přichází z Česka 1. díl

Úvod

Každá vteřina pod patronací Hodinářství Bechyně získala možnost jako první uveřejnit informaci o vynálezu Ing. Antonína Schenka. Pro přehlednost provedeme rekapitulaci nejdůležitějších stávajících řešení, na která vynález pana Schenka navazuje.

Vítr v kapse – základní verze tourbillonu

Všechno to vlastně začalo v roce 1795, kdy Abraham-Louis Breguet začal pracovat na tourbillonu. Tourbillon (volný překlad z francouzštiny: vzdušný vír) je zařízení, které slouží pro eliminaci vlivu zemské přitažlivosti tím, že mění polohu setrvačky a krokového ústrojí. A. L. Breguet své práce dokončil v roce 1800 a o rok později si svůj vynález nechal patentovat. Tehdy se tourbillon používal v kapesních hodinkách, protože první náramkové se objevily až roku 1810 (rovněž šlo o dílo A. L. Bregueta).

Další tourbillony

Protože pozdější doba přinesla širší technologické možnosti, nové ideje a kromě funkčnosti také estetické požadavky, nezůstalo pouze u prvního nápadu, ale došlo k realizaci dalších řešení tourbillonu.

Flying tourbillon

České označení “létající“ tourbillon hezky charakterizuje vzhled i důvod vzniku. Z hlediska funkce jde o stejné řešení jako výše, ale z estetických důvodů je vypuštěn horní můstek a zůstává pouze spodní uchycení. Poprvé byl uveden v roce 1920 Alfredem Helwigem z německé manufaktury Glashütte Original.

Víceosé tourbillony

Další vývojovou větví jsou víceosé tourbillony. Tato relativně nedávno uvedená zařízení se neotáčí pouze kolem jedné osy, ale setrvačka s krokovým ústrojím rotují kolem více mimoběžných os. S doplněním další osy výrazně stoupá složitost tohoto mechanismu a počet soukolí (a tím i jeho cena).

Orbitální peripheral tourbillon A. Schenka

Vynález pana Schenka je jedinečný svým řešením pohybu nejen okolo osy samotného tourbillonu, ale také kolem osy celých hodinek. Nedochází k rotaci celého strojku, ale rotuje pouze tourbillon. Velkou výhodou tohoto řešení je možnost zajímavé skeletonizace. Orbitální peripheral tourbillon pracuje se dvěma rovnoběžnými osami, čímž dochází ke dvojí kompenzaci vlivu gravitační síly. Zároveň je toto řešení jednodušší, obsahuje méně komponent a jeho realizace bude snazší (levnější) než výše uvedené víceosé tourbillony. Také se dá předpokládat, že toto řešení bude prostorově méně náročné a bude jej možno zastavět do daleko tenčích hodinkových pouzder než víceosé tourbillony s mimoběžnými osami.

Z hlediska pohybu je mechanismus orbitálního peripheral tourbillonu rozdělen na tři základní podsestavy: stacionární kolo, rameno a tourbillon (viz obrázek níže).

Zatímco stacionární kolo stojí, rameno se otáčí kolem osy ruček (v obrázku níže vyznačeno modře) a na něm upevněný tourbillon se ještě navíc otáčí kolem své osy (v obrázku níže vyznačeno zeleně).

O tom, že jde o opravdovou novinku, svědčí také to, že vynález je čerstvě patentován a vyšel ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví 26. 3. 2025.

Bližší informace o tvůrci, který za vynálezem stojí, jaký je jeho vztah k hodinkám, bližší okolnosti vzniku vynálezu a co bylo inspirací, se dočtete brzy v článku o Ing. Antonínu Schenkovi.