Rado – mistr materiálů

Historie značky Rado se datuje k roku 1917, kdy společnost pod tehdejším označením Schlup & Co. založili ve švýcarské vesničce Lengnau bratři Fritz, Ernst a Werner Schlupovi. Přes skromné začátky firmy provozované původně v hodinářském ateliéru vybudovaném v jejich rodinném domě se podařilo bratrům prosadit takovým způsobem, že do konce 2. světové války se stala jejich společnost jedním z největších dodavatelů součástek a hodinkových strojků.

Jméno Rado bylo bratry Schlupovými zaregistrováno v roce 1928 a má se za to, že inspirací pro název se stalo ozubené kolo, které bylo neodmyslitelnou součástí hodinkových strojků, které společnost vyráběla. Slovo Rado totiž znamená v mezinárodním jazyce Esperanto „kolo“. Značka Rado se však na hodinkách začala konzistentně objevovat až v 50. letech. Do té doby byly produkovány hodinky, které byly určeny zejména pro americký trh, často úplně bez označení nebo nesly jméno výrobce, který si strojek od firmy Schlup & Co. zakoupil. Až v roce 1957, kdy zároveň slaví 40 let od svého založení, značka představuje svou vůbec první kolekci hodinek, a dává tak vzniknout nové kapitole, ve které již nevyrábí pouze hodinkové strojky, ale svoje docela vlastní hodinky. Zmíněná kolekce se jmenovala „Golden Horse“, následovaná o rok později řadou „Green Horse“. Jednalo se o robustní odolné hodinky, u kterých byla vyzdvihována jejich zvýšená voděodolnost, což ostatně naznačovali i dva mořští koníčci vyobrazení na číselníku.

Charakteristickým prvkem, který značka začala kolem roku 1960 na svých hodinkách používat, se stalo plastické otáčející se logo kotvy na červeném terčíku (na dřívějších modelech bylo tištěné). Tento symbol se stal jedním z ikonických znaků hodinek Rado, který se na většině jejich automatických hodinek používá dodnes. Často vnímaným „dogmatem“ ohledně této rotující kotvičky na ciferníku je, že jakmile se přestane otáčet, značí to potřebu servisovat strojek. Je pravděpodobné, že tuto teorii podporovala v začátcích jejího používání i samotná značka. Jednak je to jistě zajímavý marketing a zároveň se i nabízí myšlenka, že když vyschne mazivo umožňující otáčení této kotvy, bude zřejmě potřeba řešit promazání a servis samotného strojku hodinek. Toto však není ničím podložené a i dnes značka Rado oficiálně komunikuje, že otáčející se kotvička na číselníku je pouze dekorativní prvek, který není nikterak spojen se samotným strojkem.

V roce 1962 značka Rado představila legendární model DiaStar 1, a odstartovala tím novou éru výroby hodinek z inovativních materiálů a s neotřelým designem. Jednalo se o hodinky vyrobené z tvrdé wolframové oceli a se safírovým sklíčkem, díky čemuž byly hodinky extrémně odolné proti poškrábání. Typický oválný tvar pouzdra hodinek se stal pro tento model ikonickým. Kromě futuristického designu, který byl v té době u hodinek nevídaný a který byl nejprve spotřebiteli přijímán se skepsí, měl tvar pouzdra i praktickou funkci, neboť široká přesahující luneta chránila upínání náramku a korunku a zároveň kulaté pouzdro bylo stran viditelnosti stop nošení praktičtější nežli pouzdro s ostrými hranami. Tyto hodinky však nebyly pouze inzerovány jako odolné vůči poškrábání, ale také jako neobyčejně voděodolné. To koneckonců dokazuje i jejich vodotěsnost do 22 ATM, což je na hodinky z té doby pozoruhodný výkon.

Ve stejném roce značka Rado představila další z populárních modelů, a sice potápěčské hodinky Captain Cook, které se staly předlohou současné stejnojmenné kolekce. Hodinky byly pojmenovány po britském mořeplavci a dobrodruhovi Jamesi Cookovi a v zástupu jiných potápěčských hodinek konkurenčních značek se lišily několika zajímavými detaily. Za zmínku stojí zejména konkávní, směrem dovnitř ke sklíčku sklopená vložka otočné lunety a dále zvětšovací lupa datumového okénka, která byla poměrně netradičně umístěna ze spodní strany skla.

Během 70. a 80. let se značka Rado etablovala jako inovátor v oblasti hodinkových materiálů a designu, vyrábějící hodinky pro lidi, kteří předběhli dobu. Futuristicky vyhlížející hodinky jako např. model Glissière, představený v roce 1976, se staly jedním z nejexperimentálnějších počinů designerského týmu Rado v té době.

Skutečný průlom však přišel v roce 1986, kdy značka Rado představila model Integral, u kterého vůbec poprvé použila na článcích tahu tzv. high-tech keramiku, která nikdy předtím při výrobě hodinek použita nebyla. Tento převratný materiál Rado vyrábí z ultrajemného prášku oxidu zirkoničitého, který je při tzv. procesu „sintrování“ zahříván na vysokou teplotu. Toto vypalování vede ke smršťování materiálu a jeho celkovému zpevnění až na hodnotu okolo 1250 Vickers (nerezová ocel má pro představu tvrdost na škále kolem 180 Vickers). Oproti konvenční keramice, která je porézní a křehká, je high-tech keramika kompaktní pevný materiál s vysokou hustotou. Kromě toho, že je tento materiál zároveň výborným nosičem barvy, nemusí být speciálně smaltován pro dosažení lesklého povrchu.  Hodinky z high-tech keramiky jsou tak oceňovány pro svou lehkost, teplotní stabilitu, hypoalergenní vlastnosti a samozřejmě zvýšenou odolnost proti poškrábání.

V roce 1986, kdy Rado představilo výše zmíněný model, se zároveň připojilo ke skupině SMH (Swiss Corporation for Microelectronics and Watchmaking Industries Ltd.), ze které se v roce 1998 stala známá Swatch Group. Toto pomohlo značce nastartovat další fázi inovací a vývoje ještě průkopničtějších materiálů. 

90. léta se pro značku Rado nesla ve znamení high-tech keramiky, kterou již značka dovedla aplikovat nejenom na náramku jako u modelu Integral, ale nyní už na celých hodinkách. V roce 1990 to dokázala představením hodinkové řady Ceramic, které měly integrovaný náramek a pouzdro vyrobené z černé high-tech keramiky, přecházející v jeden celek. O rok později značka představila poprvé high-tech keramiku v bílé barvě u modelové řady Coupole. 

V roce 1993 Rado představilo model Sintra vyrobený z cermetu, kompozitního materiálu obsahujícího směs keramiky a kovu. V té době ještě technologie neumožňovaly jeho formování pomocí vstřikování, takže byl lisován. V roce 2011 však značka Rado vyvinula technologii, díky které bylo možno tento materiál vstřikovat, a dala mu název Ceramos™. Tento inovativní kompozitní materiál spojuje to nejlepší z obou světů – tvrdost a odolnost keramiky spolu s leskem kovové slitiny, to vše při zachování nízké hmotnosti. 

V roce 1998 si značka připsala další prvenství, a sice použití plazmové high-tech keramiky u již známé řady hodinek Ceramica. Během procesu plazmování je klasická high-tech keramika vložena do speciální pece, ve které je vystavena teplotě až 20.000 °C. Aktivované plyny při plazmovém výboji mění molekulární složení na povrchu keramiky, a dodávají jí tak lesklý metalický vzhled, zcela bez použití kovu. Veškeré výhody high-tech keramiky, jako je tvrdost, lehkost, odolnost proti poškrábání a hypoalergenní vlastnosti, jsou však plně zachovány. 

Do nového tisíciletí vstoupila firma Rado vskutku ve velkém stylu, neboť v roce 2002 uvedla na trh svůj zřejmě technologicky nejvrcholnější produkt, hodinky V10K. Tato přesmyčka v názvu odkazuje na hodnotu 10.000 Vickers. Přesně takovou tvrdostí se totiž hodinky pyšnily, neboť byly pokryty vrstvou uměle vytvořeného tzv. high-tech diamantu. Tímto hodinky dosahovaly tvrdosti, jako má skutečný diamant, a zajistily si tím i zápis do Guinessovy knihy rekordů jako nejtvrdší hodinky na světě.

V roce 2011 značka Rado, kromě představení již zmíněného materiálu Ceramos™, uvedla na trh ultratenké keramické hodinky True Thinline, jejichž unikátní monoblokové pouzdro měřilo pouze 4,9 mm, a o čtyři roky později rozšířila portfolio barev své high-tech keramiky o čokoládově hnědou.

Kreativita a inovace jsou podstatou značky Rado. V průběhu let značka spolupracovala s mnohými designéry a umělci a díky svému přístupu posbírala více než 30 mezinárodních cen za design. Kromě designu je značka neodmyslitelně spjata i se světem tenisu, který podporuje už po tři desetiletí. Vedle sponzoringu mezinárodních tenisových turnajů Rado v rámci programu „YoungStars“ podporuje i nadějné začínající tenisty v jejich cestě za úspěchem.