Rolex a jaderný výzkum: pozapomenutá kapitola

Hodinky na míru profesi

Polovina dvacátého století nahrávala hodinkám, které byly takříkajíc šité na míru jednotlivým profesím. Piloti používali jednoduché čitelné hodinky s velkým průměrem navrhované tak, aby se daly zapnout i přes rukáv kombinézy, pro lékaře zase existovaly modely s pulsometrickou stupnicí. Vědci či elektrotechnici tehdy nosili běžné hodinky, problémem však bylo magnetické pole. Tato všudypřítomná součást jejich povolání totiž při kontaktu se strojem dokázala jemný mechanismus ovlivnit natolik, že ztrácel deklarovanou přesnost a v některých případech mohlo dojít i k jeho trvalému poškození.

Mezera na trhu 

Rolex si brzy povšiml této mezery na trhu a v roce 1954 přišel na svět model Milgauss, na jehož testování se podílelo i světoznámé centrum CERN. Jméno nebylo zvoleno náhodou, mille znamená francouzsky tisíc a gauss je fyzikální jednotka magnetické indukce.  

Hodinky, na první pohled podobné typu Submariner, s nímž sdílely i strojek, tak byly schopné odolat přibližně 15x silnějšímu magnetickému poli, než zvládly tehdy běžně vyráběné modely. Této mimořádné vlastnosti bylo dosaženo umístěním feromagnetických součástek okolo strojku, čímž vznikla tzv. Faradayova klec. Tato úplně první generace (ref. 6543) však bývá považována pouze za koncept, neboť se nedostala do velkosériové výroby a dnes je téměř nemožné ji sehnat. Každodenním parťákem vědců se tak stal až sériově vyráběný model představený o dva roky později (ref. 6541). Vedle nového designu otočné lunety se zde poprvé představil charakteristický prvek identity Rolex Milgauss – vteřinová ručička ve tvaru blesku.   

Druhá generace žila dlouho, avšak příliš neuspěla 

V roce 1960 bylo původní provedení nahrazeno referencí 1019 a zatímco první generace dávala již na první pohled tušit, že se uvnitř ukrývá unikátní technologie, nový model šel přesně opačnou cestou: přišel totiž o otočnou lunetu i charakteristický blesk a celková vizáž se snažila přiblížit ostatním zástupcům této věhlasné značky. Ačkoliv technologie zůstala prvotřídní a design udělal krok směrem k hlavnímu proudu, specifické zaměření hodinek a jejich silná vědecko-výzkumná identita způsobily, že model Milgauss byl zastíněn ostatní produkcí značky Rolex. U zákazníků se zkrátka tolik neuchytil, a tak byla v roce 1988, po téměř třiceti letech od představení, výroba ukončena.  

Překvapivá renesance i konec

V roce 2007 byla u příležitosti výstavy Baselworld představena další inkarnace (ref. 116400) tohoto hodinářského průkopníka. Zbrusu nový model, v jehož útrobách se nacházel kalibr 3131 vyrobený z antimagnetických materiálů, byl myšlenkovým nástupcem původní reference 6541. Na číselník se vrátily barvy a vteřiny opět měřil malý blesk, výrobce se zkrátka snažil dát najevo, že ani věda a elektrotechnika nemusí být nutně nudná. Paleta variant a barev byla u hodinek Rolex Milgauss třetí generace velice pestrá. V závislosti na roku výroby můžete narazit na provedení s bílým nebo černým číselníkem s oranžovými prvky či na modrou variantu. Ta se nazývá Z-Blue a spolu s výroční černou verzí se vyznačuje atypickým zeleným safírovým sklíčkem (GV), které hodinkám dodává punc veselé nálady a radosti. Tvrzení, že původně úzkoprofilový model se postupem času stal jedním z nejbarevnějších a nejoriginálnějších výrobků značky Rolex, aniž by však ztratil své původní vlastnosti, pro které byl tolik ceněn, tak není ani trochu nadnesené.  

Ačkoliv se tyto hodinky nemohou svou popularitou měřit s již zmíněnými submarinery či daytonami, našly si své příznivce i z řad celebrit – byly spatřeny například na ruce Toma Hankse či filmového Jamese Bonda, herce Daniela Craiga. Díky vodotěsnosti 10 ATM a kovovému náramku se řada Milgauss nenechala zahanbit ani při sportovních aktivitách. Bylo tak obrovským překvapením, že v roce 2023 byla – místo očekávané modernizace – výroba ukončena. Nezbývá tedy nic jiného než čekat na případné další vzkříšení, nebo se pokusit tento neobyčejný model sehnat na sekundárním trhu. Nejedná se ale o dvakrát levnou zábavu. Cena zachovalých exemplářů první masově vyráběné série se může vyšplhat až na jednotky milionů korun. Druhá, mnohem déle vyráběná generace, je už o něco levnější i dostupnější – připravit si budete muset přibližně půl až tři čtvrtě milionu korun, černé provedení číselníku ve vynikajícím stavu vás však může přijít i na více než milion korun. Nejsnadnější cestou k vlastnictví hodinek Rolex Milgauss je zatím nejnovější provedení, které lze v bohaté nabídce pořídit za přibližně dvě stě až tři sta padesát tisíc korun, v závislosti na verzi.