Rolex Daytona: to nejlepší z let 1988–2026

Článek je pokračováním prvního dílu a představuje moderní reference legendárních hodinek, které jsou spojeny s přechodem na in-house kalibry.

Poprvé automaticky – 1988 až 2000

Nástupcem klasických referencí s čtyřmístným označením se stal model 16520, který ze stálice na trhu udělal legendu a přinesl s sebou významné změny. Průměr hodinek narostl na 40 mm a subčíselníky nyní získaly stejnou barvu jako zbytek číselníku a od okolí je odděloval pouze kontrastní pruh. Nejdůležitější změna však zůstala očím skryta. Klasické kalibry s manuálním nátahem totiž nahradil automatický strojek s kódovým označením 4030, který vycházel z průkopnického kalibru El Primero od Zenithu.

V této době Rolex opustil starý systém označování modelů. Od této generace platí, že pokud se model liší například materiálem, dostane vlastní referenční číslo. Ocelovou verzi je tedy možné považovat za základní referenční bod, na trhu se však objevuje i variace zlatých modelů 16518, 16519, 16523 a 16528. To představuje zásadní změnu oproti předchozím verzím, které byly označovány pouze jedním číslem bez ohledu na materiál či jeho kombinace.

Sázka na in-house – 2000 až 2023

Nové milénium znamenalo další zdokonalení. Na trhu se objevila nová generace, základní ocelová verze tentokrát nesla označení 116520. V útrobách hodinek se premiérově objevil nový kalibr 4130, do posledního šroubku vyvinutý společností Rolex. Změny na poli designu byly u této reference víceméně kosmetické – došlo k úpravě indexů a subčíselníky chronografu na pozici šesté a deváté hodiny si vyměnily své umístění.

Modelový rok 2016 pak přinesl novou referenci 116500LN a s ní kontrastní lunetu z materiálu zvaného Cerachrom, která je patentem společnosti Rolex a zvyšuje ochranu hodinek proti poškrábání.

Zatím poslední generace – od 2023

Šedesáté výročí modelu si vyžádalo důstojnou oslavu, o kterou se postarala reference 126500LN. Jakákoliv snaha o vylepšení již tak vynikajícího výrobku bývá obvykle velmi nebezpečná, riskantní dílo se však konstruktérům povedlo. Změny byly jemné a citlivé – pouzdro bylo při zachování velikosti lehce upraveno, luneta dostala ochrannou vrstvu a nepatrně se změnilo i rozložení číselníku. Vylepšení se dočkal i strojek, nejnovější Daytony pohání upravený kalibr 4131. I tato zatím poslední generace je zákazníkům nabízená v různých variantách s vlastním referenčním číslem, modely vyrobené z platiny se mohou pochlubit i pro hodinky Rolex netypickým průhledným dýnkem.

Obrovský technologický pokrok

Hodinkám, které pohání kalibr 4030, se díky využití revolučního strojku El Primero přezdívá „Zenith Daytona“. Slavný kalibr byl ale pouze základem, na kterém Rolex provedl stovky změn. Ze strojku například zmizela komplikace data a frekvence chodu byla upravena na 4 Hz. Velkou devizou použité technologie byly rozměry, díky strojku o průměru 30,5 milimetrů si Daytona i nadále udržela kompaktní rozměry.

Velkým průlomem a posunem vpřed bylo představení in-house kalibru 4130. Vedle třídenní rezervy chodu nabídl například novou technologii vertikální spojky, která eliminuje rušivé poskakování ručičky chronografu. O vysoké úrovni strojku svědčí i to, že navzdory lepším parametrům má nový strojek pouhých 201 součástí, což oproti předchůdci představuje znatelný pokles. Nový strojek se zároveň stal základem pro příbuzný kalibr 4131, který nabízí již zmíněné prosklené dýnko.

Sběratelské okénko

Sběratelsky vděčná je zejména generace vyráběná mezi lety 1988 až 2000. Na pořízení nejlevnějších exemplářů základní ocelové reference 16520 bude majiteli stačit přibližně půl milionu korun. Cenu však – a to klidně i několikanásobně – zvyšují určité výrobní anomálie, které jsou sice zdánlivě bezvýznamné, mezi sběrateli však hrají důležitou roli.

U raných verzí se lze například zaměřit na text v horní části číselníků, který standardně obsahuje pět řádků textu. V nabídce však existují i raritní verze, u kterých je pátý řádek buď znatelně odsazený, nebo rovnou nepřítomný. Zaměřit se lze i na verze s bílým číselníkem, který u některých raných exemplářů díky lesklé úpravě a mléčnému zbarvení připomíná porcelán. Výjimkou není ani verze mezi sběrateli nazývaná jako „obrácená šestka“, která odkazuje na verze s obrácenými indexy na subčíselníku u šesté hodiny. Jelikož se zmíněné nepravidelnosti objevovaly v časově překrývajících se obdobích, lze s trochou nadsázky říci, že sběratelství hodinek Daytona připomíná detektivku.  

Generace, která přišla na trh s novým miléniem, zaujme především referencí 116519. Pod tímto označením totiž kromě klasické verze z bílého zlata vznikla i čtveřice originálních modelů, pro které se vžilo označení „Beach Daytona“. Za svou přezdívku vděčí barevnému číselníku, s nímž koresponduje i pro model netypický kožený řemínek. Cena růžových verzí překračuje jeden milion korun, nejvzácnější modré číselníky vyjdou na dvoj- až trojnásobek. Oblíbené jsou i klasické ocelové reference, cenově srovnatelné s předchůdcem 16520.

Reference 116500LN a 126500LN jsou stálicí na trhu spíše než vintage modelem, jejich ceny na sekundárním trhu proto do značné míry vycházejí z katalogů značky, zároveň však odrážejí dlouhé čekací doby. Velmi oblíbenou je zlatá reference 126518LN, kterou ve verzi s modrým číselníkem proslavil například hvězdný tenista a majitel Grand Slamu Carlos Alcaraz či herec Russel Crowe. Výsadnímu postavení této verze však odpovídá i cena, která na sekundárním trhu neklesá pod dva miliony korun.

Na pomyslném trůně

Superlativy a silná slova jsou v případě modelu Rolex Cosmograph Daytona zcela na místě. Z původně okrajového modelu v nabídce se totiž stal nejslavnější chronograf na světě, který s každou další generací posouvá hranice a přibližuje se k ideálu. Ten je sice nedostižný, ale taková je v říši chronografů i Daytona.