Rolex bývá označován za jednu z nejkonzervativnějších hodinářských značek. Každá novinka je pečlivě promyšlenou evolucí a designové experimenty bývají spíše výjimkou. O to překvapivější je pohled do katalogů sedmdesátých a osmdesátých let. Právě tehdy ženevská manufaktura představila jedny z nejodvážnějších číselníků své historie, vyrobené z přírodních kamenů. Lapis lazuli, malachit, tygří oko, onyx nebo jaspis proměnily nejen model Datejust v malé umělecké dílo. 

Každý číselník byl originál, jeho výroba byla mimořádně náročná a dnes patří mezi nejvyhledávanější sběratelské rarity vůbec. Zatímco moderní Rolex často sází na výrazné lakované barvy nebo nové textury, hardstone číselníky dodnes představují kapitolu, kterou se značce nikdy nepodařilo zcela zopakovat.

Když Rolex objevil krásu přírodních kamenů

Přestože jsou dnes kamenné číselníky spojovány především s vrcholnými modely Day-Date, jejich příběh začal zejména u modelu Datejust. V průběhu sedmdesátých let Rolex postupně rozšiřoval nabídku exkluzivních variant určených především pro zlaté reference. Vedle klasických sunburst číselníků se objevily varianty vyrobené z lapisu lazuli, malachitu, tygřího oka, onyxu, jaspisu, sodalitu, korálu nebo později i dalších přírodních minerálů. Použití skutečného kamene bylo výrazně dražší než výroba běžného lakovaného číselníku a Rolex jej od začátku prezentoval jako vrchol luxusního zpracování.

Výroba kamenného číselníku byla velmi komplikovaná. Z vybraného kusu minerálu bylo nejprve nutné odříznout plátek o tloušťce přibližně půl milimetru. Ten se následně brousil do finální podoby a spojoval s tenkou kovovou základnou, která dodávala celému číselníku potřebnou pevnost. Stačila jediná vlasová prasklina nebo drobná vnitřní vada a celý kus putoval do odpadu. Zmetkovitost byla vysoká, a právě proto vznikalo těchto číselníků výrazně méně než běžných variant. Každý kámen navíc procházel přísným výběrem, Rolex používal pouze materiál s esteticky zajímavou kresbou a barevností. Výsledkem bylo, že žádné dva číselníky nebyly zcela shodné.

Zajímavostí je, že Rolex často záměrně vynechával minutovou stupnici a i klasické hodinové indexy. Důvod byl jednoduchý – nic nemělo odvádět pozornost od samotného kamene. Číselník se tak stal hlavní dominantou hodinek.

Lapis Lazuli, modrý král

Pokud existuje jeden kamenný číselník, který se stal symbolem celé této éry, je to bezpochyby Lapis Lazuli. Sytě modrý metamorfovaný kámen se zlatavými pyritovými inkluzemi byl ceněn už ve starověkém Egyptě a Rolex jeho přirozenou kresbu využil mistrovsky. Každý číselník je originál. Některé kusy mají téměř jednolitou královsky modrou barvu, jiné připomínají noční oblohu posetou hvězdami díky drobným pyritovým částicím.

Lapis se objevoval na zlatých Datejust ref. 1601/8, 1601/9 nebo pozdějších pěticiferných referencích. Ještě častěji jej ale najdeme na ikonických Day-Date ref. 18038 a 18238, které se dnes řadí mezi nejžádanější vintage modely Rolex vůbec. Zajímavé je, že většina těchto číselníků postrádá minutovou stupnici i výraznější grafické prvky.

Na současném sekundárním trhu patří právě lapis mezi nejvyhledávanější materiály. Sběratelé nehledají pouze konkrétní referenci, ale také co nejvýraznější kresbu kamene. Dva zdánlivě totožné modely Day-Date mohou mít rozdíl v ceně desítky procent jen proto, že jeden kus nabízí atraktivnější pyritové inkluze nebo sytější odstín modré. U špičkových exemplářů prodaných v aukcích Phillips nebo Christie's se právě kvalita kamene stává jedním z hlavních faktorů ovlivňujících výslednou cenu.

Malachit 

Stejně fascinující je i Malachite Dial, který bývá často označován za nejpovedenější zelený číselník, jaký kdy Rolex vyrobil. Na rozdíl od dnešních lakovaných zelených variant nevzniká jeho vzhled prací člověka, ale miliony let trvajícími geologickými procesy. Typické páskování malachitu je zcela přirozené a nikdy se neopakuje.

Rolex vybíral pouze kameny s výraznou, ale harmonickou kresbou. Výsledkem byly číselníky, které působily téměř hypnoticky, zejména na přímém světle. Malachit se objevil na zlatých Datejustech druhé poloviny sedmdesátých let, například ref. 16018, stejně jako na Day-Date 18038 a později 18238. I zde platilo, že jednodušší konfigurace bez diamantových indexů dnes bývají mezi kupci často ceněnější, protože nic neruší přirozenou strukturu kamene.

Právě malachit se stal také jedním z nejčastěji padělaných kamenných ciferníků Rolex. Na trhu se objevuje velké množství pozdějších přestaveb, při nichž byly běžné číselníky nahrazeny novodobými kamennými deskami. O to větší význam dnes hraje doložený původ hodinek, původní výrobní specifikace a odborné posouzení originality. U skutečně autentických kusů však zájem dlouhodobě roste a dobře zachované exempláře se dnes prodávají za několikanásobek ceny běžných Datejustů ze stejného období.

Tiger's Eye, Onyx a další rarity

Pokud lapis lazuli a malachit představují nejznámější kamenné číselníky Rolex, pak Tiger's Eye patří bezesporu mezi ty nejpůsobivější. Jeho charakteristickým znakem je optický jev známý jako chatoyance: při dopadu světla se po povrchu kamene pohybuje světlý pruh připomínající kočičí oko. Tento efekt vzniká díky vláknité struktuře minerálu a nelze jej věrně zachytit fotografií. Teprve při pohybu zápěstím číselník doslova ožívá. Rolex tygří oko nabízel především na zlatých referencích Datejust a Day-Date ze sedmdesátých a osmdesátých let, například Datejust 16018 nebo Day-Date 18038. Právě kombinace teplých odstínů žlutého zlata a hnědozlatého kamene dnes dokonale vystihuje estetiku této éry.

Úplně jinou filozofii představuje Onyx Dial. Zatímco ostatní kameny zaujmou svou kresbou, onyx fascinuje její naprostou absencí. Jeho dokonale černý povrch působí téměř nekonečně hluboce a vytváří elegantní kontrast se zlatými ručkami a aplikovanými indexy. Onyxové číselníky se objevovaly nejen na Datejustech a Day-Datech, ale také na několika sportovních referencích, například Submariner 16618, který dnes patří mezi nejvyhledávanější zlaté Submarinery vůbec.

Vedle těchto ikonických kamenů experimentoval Rolex také s jaspisem, jehož nepravidelná kresba připomíná abstraktní obraz, sodalitem, jenž bývá často zaměňován za lapis lazuli díky podobné modré barvě, nebo korálem, který patří mezi vůbec nejvzácnější materiály použité na číselnících značky. Objevily se rovněž varianty z aventurinu, opálu či chrysoprase, ovšem většinou v mimořádně malých sériích. Dnes právě tyto exotické materiály představují vrchol sběratelského zájmu, protože se na trhu objevují jen výjimečně.

Přesto je zajímavé, že Rolex nikdy nepoužíval kamenné ciferníky jako marketingový tahák. V dobových katalozích šlo spíše o jednu z mnoha konfigurací, kterou si mohl zákazník objednat. Nikdo tehdy netušil, že právě tyto nenápadné varianty budou o několik desetiletí později patřit mezi nejvyhledávanější vintage Rolex vůbec.

Sběratelský fenomén, který stále nabývá na významu

Ještě před patnácti lety byly kamenné číselníky doménou úzké skupiny znalců. Dnes je situace úplně jiná. Velké aukční domy jako Phillips, Christie's nebo Sotheby's pravidelně zařazují stone dial Rolex mezi nejzajímavější položky svých katalogů a kvalitní exempláře dosahují násobně vyšších cen než standardní konfigurace stejné reference.    

Reflektuje to také samotný Rolex, který se k přírodním materiálům postupně vrací. V aktuální nabídce najdeme například číselníky z onyxu, zeleného aventurinu nebo karneolu. Přesto se většina sběratelů shoduje, že právě sedmdesátá a osmdesátá léta představovala zlatou éru kamenných číselníků, která se již asi nikdy nebude opakovat. Tehdejší modely totiž vznikaly v době, kdy Rolex experimentoval mnohem odvážněji a zároveň v podstatně menších objemech.

Náš názor

Je fascinující, jak nenápadně ve své době Rolex přistupoval k práci s kamenem. Zmíněné modely nevznikaly jako limitované edice, nebyly spojeny s žádnou marketingovou kampaní a značka z nich nikdy nevytvářela sběratelský kult. Byly jednoduše jednou z možností, jak zákazníkovi nabídnout něco skutečně výjimečného. Právě tato samozřejmost je dnes jejich největší předností.

Možná i proto působí každý stone dial Rolex tak autenticky. Každý číselník vznikl z materiálu, který příroda vytvářela miliony let. Každý je originál a každý stárne trochu jinak. V době, kdy se exkluzivita často buduje pomocí limitovaných edic nebo uměle vytvářeného nedostatku, představují kamenné číselníky úplně jiný typ luxusu. 

A právě proto podle nás patří mezi nejkrásnější a zároveň nejpodceňovanější kapitoly historie Rolexu. Nejsou okázalé. Nepřitahují pozornost na první pohled. Ale čím déle se na ně díváte, tím více chápete, proč se z nich stala jedna z největších sběratelských vášní světa vintage hodinek.

Líbil se vám tento článek?
Sdílejte ho přátelům.

Další články