Hodinářské značky

Hodinky již dávno nejsou nezbytné a v současnosti jsou vnímány spíše jako šperk, který dělá majiteli hlavně radost. Díky tomu se hodinky přesunuly ze spotřebního předmětu do pozice cenné věci. Značka a její prestiž je často to, co u hodinek tvoří základní hodnotu. Na první pohled se zdá, že je to jen ukázkou snobství a touhy prezentovat svůj status. Jak tedy správně vybírat a má smysl připlatit si za prestižnější značku? V tomto článku se zaměříme primárně na mechanické hodinky.

Co vlastně tvoří hodnotu značky 

Definovat hodnotu značky v hodinářské branži není jednoduché. Základními kameny, na kterých ti nejrespektovanější staví, jsou: historie (ideálně nepřerušená), důvěryhodnost, dlouhodobá prestiž, technická kvalita, komplikace a neutuchající inovace spojené se značkou, designová identita (ikonické modely), servisní zázemí, zájem na sekundárním trhu, emoce (silný příběh za značkou a jejími modely), suverenita a v neposlední řadě exkluzivita (nedostupnost).

Historie, důvěryhodnost, prestiž

Tyto faktory spolu velice úzce souvisí, protože nepřerušená historie vzbuzuje důvěryhodnost a ve světě hodinářských značek se prestiž buduje desítky nebo stovky let. Navíc je ideální to spojit s promyšleným marketingem. To nejlépe již po celá desetiletí zvládá Rolex. 

Přestože je za nejstarší hodinářskou značku často označován Blancpain (1735), historici rozlišují dvě kategorie. Blancpain je nejstarší existující hodinářská značka, zatímco nejstarší hodinářská manufaktura s doloženou nepřerušenou výrobní činností od roku 1755 je Vacheron Constantin. Důvodem je, že Blancpain prošel ve 20. století zásadními změnami vlastnictví a během quartzové krize výrazně omezil výrobu, zatímco Vacheron Constantin si udržel nepřetržitou kontinuitu více než 270 let. Pomyslnou trojici nejstarších hodinářských značek uzavírá Breguet (1775). Jeho historie sice není považována za zcela nepřerušenou, výroba hodinek pod značkou Breguet však nikdy fakticky nezanikla.

Technická kvalita, komplikace, inovace a servisní zázemí

Technickou kvalitou není myšlena pouze přesnost, ale také celková úroveň zpracování, zdobení a případný podíl ruční práce. Komplikace a zejména královské komplikace hrají prim, protože zvládnout jejich realizaci není jednoduché. Kontinuální inovační činnost je pro ty nejlepší značky nezbytností, protože v dnešní době je strojní vybavení pro velmi přesnou výrobu dostupné. Jen ti, již jsou lídry v inovacích, jsou schopni si udržet svou pozici na špičce. Servisní zázemí je důležité, protože poskytuje jistotu, že hodinky budou opraveny, bez ohledu na to, jak staré jsou. Opravdu silné značky jsou schopny poskytnout také informace, kdy byl konkrétní kus vyroben a kde byl prodán.

Jedním z nejméně viditelných, ale nejvýznamnějších důvodů, proč si špičkové hodinářské značky udržují náskok před konkurencí, jsou dlouhodobé investice do výroby, vývoje a infrastruktury. Typickým příkladem je Rolex, který zveřejnil plán, že v období 2007–2027 bude investovat celkem 6,4 miliardy švýcarských franků do modernizace svých závodů.

Designová identita, sekundární trh, emoce a exkluzivita

Designová identita vzniká prostřednictvím ikonických modelů a je ideální, když je jasně identifikovatelná na dálku: Rolex Submariner, Panerai, Tag Heuer Monaco, Omega Speedmaster, Jaeger-LeCoultre Reverso, Patek Philippe Nautilus…

Sekundární trh je pro majitele luxusnějších hodinek čím dál důležitější. Nejen proto, aby mohli v těžkých časech utíkat do zastavárny, stejně jako zmínění filmoví hrdinové s Rolexy, ale také proto, že hodinky chtějí mít i jako dobrou investici, ideálně s potenciálem růstu.

Exkluzivita, často vynucená omezenou dostupností, je jedním z největších lákadel. Ale v dnešní době, která je plně saturovaná limitovanými edicemi, nejde jen o to, že hodinek bylo vyrobeno málo. Zásadní je, aby tyto nedostupné hodinky byly snem mnoha dalších.

Různé úrovně značek 

Hodinářské firmy jsou rozděleny do několika základních kategorií. Neexistují žádné pevné hranice, ale zhruba by se to dalo definovat takto: „svatá trojice“, luxusní značky, respektované značky a běžné kvalitní hodinky. Samozřejmě platí, že čím výše člověk cílí, tím více si musí připlatit. Také platí to, že často značka různými modely pokrývá více kategorií (rekordmanem je v tomto směru Seiko). 

Běžné kvalitní hodinky 

Tato kategorie, často nazývaná entry level, přináší asi nejlepší poměr cena/výkon. Za přijatelnou cenu majitel získá kvalitní produkt. V tomto segmentu jde o sériovou výrobu, jejíž produkty se na sekundárním trhu uplatňují pouze mezi nadšenci, a navíc s výrazným poklesem ceny. Strojky si tyto firmy většinou nevyrábí (Seiko je výjimka), ale nakupují je. U japonských značek začínají ceny již okolo 8 000 (Orient, Seiko, Citizen), u Swiss made je nutno si připlatit zhruba dvojnásobek (Certina, Tissot, Hamilton, Mido, Oris, Rado a další). 

Respektované značky 

Posouváme se do kategorie, která většinou stále ještě používá masově produkované strojky jiných výrobců. Často je výrazně upravují, popř. pro část produkce používají vlastní strojky (tzv. inhouse). Mají silnější technické a historické zázemí, ikonické modely, prestiž nebo zajímavé komplikace. Většina těchto značek má i modely přesahující do segmentu luxusních značek. Ceny těchto značek začínají okolo 50 000 Kč. Najdeme zde například: Longines, Omega, Breitling, TAG Heuer, Zenith, IWC, Tudor, Maurice Lacroix, Panerai a další.

Luxusní značky 

Zná je téměř každý, jejich jméno je synonymem luxusu i pro ty, kteří se o hodinky nezajímají. Až na výjimky se tyto značky spoléhají výhradně na strojky své vlastní produkce (inhouse). Tato kategorie si velmi dobře drží cenu na sekundárním trhu. U některých modelů (Rolex GMT II „Pepsi“ a Daytona) je dokonce cena na sekundárním trhu výrazně vyšší než oficiální prodejní cena (důsledek pořadníků, ve kterých se čeká několik let). U některých značek hraje roli jejich šperkařská sláva (Cartier), popř. modely s jedinečnými komplikacemi: Blancpain, Breguet, Glashütte Original, A. Lange & Söhne, Jaeger LeCoultre. Za základní „vstupné“ do luxusního segmentu je potřeba zaplatit od 150 000 kč výše.

„Svatá trojice“ 

Mezi nejprestižnější značky jsou často řazeny: Patek Philippe, Vacheron Constantin a Audemars Piguet. S trochou nadsázky by se daly označit jako: mistr aukcí, mistr komplikací a Terminátorův hodinář. Všechny tři značky od luxusního segmentu odděluje zejména omezená roční produkce, kontinuita od založení a pravidelně realizované speciální edice s naprosto výjimečnými komplikacemi. Navíc je od podobně specializovaných značek odlišuje bohatá historie a také konstantní špičkové výsledky na sekundárním trhu.

U Vacheron Constantin se dají základní modely pořídit již od cca 350 000 Kč, u AP a Patek Philippe je třeba počítat minimálně s dvojnásobnou cenou.

Síla značky

Často najdeme hodinky, které používají stejný strojek, rozdíl tedy nevytváří pouze mechanika, ale také kvalita zpracování pouzdra a náramku, úroveň regulace strojku, servisní zázemí, historie značky, její prestiž a důvěra trhu. Například Formex Reef 39,5 Automatic Chronometer a Hublot Classic Fusion Titanium 42 mm používají stejný základ strojku: Sellita SW300. Zatímco cena Formexů je cca 49 000 Kč, za Hubloty s mírně upravovaným totožným strojkem zájemce zaplatí cca 230 000 Kč.

Shrnutí

Všechny uvedené kategorie mají své plusy i mínusy. Z dlouhodobého hlediska je třeba vzít v úvahu i cenu pravidelného servisu, která je u luxusních značek výrazně vyšší než pořizovací cena běžných kvalitních hodinek. 

Pamatujte, že nejlepší hodinky pro vás nemusí být ty nejdražší, ale ty, které odpovídají vašemu stylu a potřebám. Každé hodinky vypráví příběh jejich majitele i značky, která za jejich výrobou stojí.